Ani podzim se nám letos nevyhnul. Léto je nenávratně pryč a zima již pomalu, ale velmi jistě klepe na vrátka. Příroda rozehrála svoji barevnou symfonii, zahrada láká ke sklizni a my se ještě snažíme finišovat venkovní práce v rámci rekonstrukce domu.
Ano, podzim svá kola neroztáčí o nic pomaleji než léto, avšak s přechodem ročních období může člověk pociťovat nedostatek energie. S omezeným množstvím slunečních paprsků se mohou objevit i chmury na duši. Podzimní únava a psychická rozladěnost zrcadlí rozpolcenou podzimní přírodu. Chladivé dny podzimu se odrážejí také v nachlazení a rýmě. Co s tím? Řešení se dá najít opět v přírodě.
Příroda je nejlepší lékař. Příroda je nekonečnou studnicí moudrosti a inspirace. V přírodě najdeme řešení všech našich obtíží, samozřejmě i těch podzimních. Chcete znát lék na většinu podzimních potíží? U nás jsou tímto lékem podzimní bylinky, zejména tři, se kterými vás chci seznámit.
Když se příroda chystá ke spánku
Přestože se v tomto období příroda pomaloučku chystá na zimní spánek, i podzim má co nabídnout. Z podzimních bylinek vybírám tři, které nám doma pomáhají v podzimním období hrozícím chřipkami, nachlazením, ale také únavou a skleslostí. Půjde o bylinky – jitrocel, šípek a kozlík, které využíváme v podobě listů, plodů i kořene. Povím vám jak.
Jitrocelové listy
Jitrocel je nenápadnou bylinkou s pozoruhodnou léčivou silou. Jeho zelené listy se dají sbírat od jara až do podzimu. Protože vyniká svými schopnostmi odhleňovat, přijde vhod zejména na podzim. V období, kdy se nejeden z nás potýká s respiračními potížemi.
Jitrocel kopinatý (i jeho příbuzný jitrocel větší) je protizánětlivou bylinkou, která je užitečná při všech druzích onemocnění dýchací soustavy. Ulevuje při zahlenění, kašli i astmatu. Čistí plíce, ale také žaludek a krev.
Bylinka je užitečná i zvenčí. Samotný název jitrocel je odvozený od schopnosti zacelovat rány. Zelené listy jitrocele stačí položit na ránu, ta se pak rychleji hojí. Výhodou jitrocele je také to, že je vždy při ruce, roste téměř všude.
Jitrocel najdeme zejména na polních a lučních cestách, nezřídka ho můžeme nasbírat i v příkopech. Jitrocel roste po celém světě a je také vhodný téměř pro každého. Pomáhá i dětem, třeba v podobě jitrocelového sirupu na nachlazení.
Recept: jitrocelový sirup s medem
Na asi 5 hrstí zelených listů jitrocele bude třeba 300 g medu a 300 g cukru.
- Listy omyjeme, abychom je odšťavnily.
- Šťávu pak smícháme s medem, cukrem, trochou vody, a povaříme.
- Vaříme na mírném ohni do zhoustnutí.
- Horký sirup ihned naléváme do skleněných lahví.
- Uchováváme v chladu.
V případě zahlenění, onemocnění dýchacího ústrojí a dalších zdravotních potíží užíváme lžičku sirupu 3x denně. Na podzim sirup využijeme i k doslazení léčivého čaje, třeba šípkového.
Šípkové plody
Zářivě oranžové šípky představují tradiční plody podzimu, v pojetí starých Řeků jde dokonce o božské plody. Botanicky se jedná o plody (souplodí) růže šípkové. Šípky jsou od pradávna součástí lidového léčitelství. Působí jako prevence proti infekcím. Pomáhají při nachlazení, ale také onemocnění ledvin či cév. Jsou prospěšné pro hormonální nebo nervový systém. Šípky utužují zdraví, i to psychické. Posilují imunitu i nervy. I proto máme nějaké šípky vždy doma v zásobě. Obstarat si šípky, právě v těchto podzimních dnech, není problém.
Šípková růže roste na mnoha mezích. Šípky můžeme trhat podél cest a na lesních lemech. Dozrávají právě nyní.
Nenáročný keř nese pichlavé trny, ale také léčivé šípky s vysokým podílem vitamínu C. Ve složení šípků nechybí ani provitamín A, některé vitamíny skupiny B a vitamín K.
Účinné látky šípky předávají v mnoha různých podobách, třeba jako šípkový sirup, marmeláda nebo víno. Asi tím nejoblíbenějším způsobem, jak využít prospěšné vlastnosti šípků, je šípkový čaj.
Recept: domácí šípkový čaj
Šípkový čaj je užitečným pomocníkem v době nachlazení, ale také v době podzimní únavy. Uplatní se i jako pomocník pro pevné nervy.
Pro přípravu čaje se dají využít čerstvé či sušené šípky, bude potřeba asi hrst šípků na půl litru vody.
- Čaj se připravuje buď povařením celých šípků, nebo šípků rozdrcených, například v hmoždíři.
- Pokud vaříme celé sušené šípky, nejprve je necháme přes noc odstát ve vodě.
- Pokud šípky nejprve drtíme, stačí je nechat odstát cca půl hodiny.
- Po odležení ve vodě se šípky přivedou k varu, povaří se asi 2 minuty a následně nechají luhovat po dobu si 15 minut.
- Takto připravený čaj si ponechává maximum cenných látek z šípků.
U drcených šípků je velmi důležité čaj před podáváním scedit přes husté sítko, bavlněnou látku či papírový filtr. Plody šípků uvnitř totiž obsahují velmi jemná vlákna, která mohou dráždit sliznice. Těch se musíme zbavit.
Kozlíkový kořen
Zatímco šípková růže se pyšní atraktivními květy a léčivými plody, kozlík lékařský (Valeriana officinalis) svoji krásou oči nezaujme, a už vůbec ne svým léčivým kořenem. Jakkoli je svoji vůní lákavý pro kočky, pokud půjde o lidské bytosti, rozhodně neokouzlí ani čichové buňky.
Kozlík lékařský nese zvláštní vůni (až pach), který přitahuje kočky, našeho kocoura naprosto spolehlivě. Dle některých zdrojů je to proto, že připomíná pach kočičí moči. Jakkoli, umí zklidnit podrážděné nervy, nejenom nervy našeho kocoura, ale také nervy jeho páníčků. Kozlík uleví lidem při psychickém napětí, nervovém vyčerpání, nespavosti nebo bušení srdce psychického původu. Je prospěšný při žaludečních neurózách. Zmírňuje křeče. Přijde vhod i při menstruačních bolestech nebo potížích klimakteria.
Rostlina osídluje vlhčí místa, vlhké louky, bažinaté houště a lesy. Léčivé oddenky s kořeny (bez nadzemních částí) se sklízí od října do listopadu, nejlépe poslouží jako alkoholová tinktura. Ta se běžně nazývá jako kozlíkové, tzv. baldriánské nebo valeriánské kapky.
Recept: valeriánské kapky
Kapky (alkoholovou tinkturu) vytvoříme z čerstvých, omytých, nadrobno nakrájených kousků kozlíkového kořene a potravinářského lihu, vodky nebo pálenky. Kořen kozlíku vložíme do skleněné láhve a zalijeme alkoholem tak, aby byly všechny části pod hladinou. Necháme luhovat alespoň 2 týdny, poté scedíme.
Dospělý člověk užívá 15 – 20 kapek 1 – 3x denně, poslední dávku nejlépe těsně před spaním.
Pozor, kozlík sice nemá, na rozdíl od antidepresiv a jiných léků, nežádoucí vedlejší účinky, ale je návykový. Neužívejte ho proto déle než 2 týdny a nepřekračujte doporučené dávkování. Kozlík určitě neužívejte v období těhotenství a kojení. A z vlastní zkušenosti ho doporučujeme chránit před kočkami.
Za celou naši smečku přeji krásný podzim. Pokud by mu ke kráse přece jenom něco chybělo, vzpomeňte si na podzimní bylinky.
Medikamentózní léčba astmatu
Pokud bylinky (jitrocelové listy) na astma nezabírají, musíte se začít léčit pod odborným dohledem. Jak mít astma pod kontrolou radí např. odborníci z Philips. Přečtěte si také článek: Astma u dětí.
