Úsporný dům v Jindřichovicích pod Smrkem (4. díl)

Jak jsme začali hledat dům (1. díl) a pak se rozhodovali, z čeho budeme stavět (2. díl) už asi víte. Poddolovaný pozemek za hubičku (3. díl) nevyhrál a tak vás vítám u 4. dílu s názvem Tam chceme: Větrem ošlehaný dům u polských hranic. Víte, kde to je? Až táááádyhle:

ZenHome jsme oplakali, pozemek ve Vejvanově taky.

„Najděme něco hotového, už tu nechci být ani minutu,“ stěžovala jsem si Adamovi. Byla jsem v 9. měsíci těhotenství. Představa 2 malých dětí v berounské bytě, ve kterém podnikáme, nás oba děsila. Mě asi víc. Nechtěla jsem čekat na stavbu čehokoliv. Přiznejme si to. Když vypadl ze hry ZenHome, žádné jiné nové domy jsme v rukávu neměli.

„Tak jo, najdeme něco hotového,“ souhlasil jeden večer Adam. Asi cítil porod ve vzduchu. Našel. Já si ten dům zamilovala na první pohled. Adam začal váhat: „Je moc velký…“

Našli jsme dům na severu

Nízkonákladový ekologický dům měl 260 m² a pozemek kolem 6 000 m². Cena 2 990 000 Kč. Vlastní studna, domácí čistírna odpadních vod a tepelné čerpadlo. Výstavba několika podobných domů začala v roce 2008. Smyslem výstavby bylo přilákat do Jindřichovic mladé perspektivní rodiny s dětmi. Tedy o necelých 10 let později třeba nás 🙂

O výstavbě si můžete více přečíst zde: http://www.jindrichovice.cz/cs/web/obec/rozvoj/rodinne-domky/000388_fotogalerie-vystavby-rodinnych-nizkonakladovych-domu.php

V mých očích to byl dům, ve kterém bych ráda žila. Přírodní materiály, hezký prostor, „skoro jako nový“ a přitom s duší. A obrovitánským pozemkem v drsné a vzrušující přírodě. Adam otálel do narození Vincenta, po této slavnostní ceremonii vzal tužku a papír (gmail a klávesnici) a napsal, že se nám to jako líbí a jedeme tam…

Na dvouhodinový výlet jsme vyrazili celá rodina, včetně pár dnů starého Vincenta.

V Jindřichovicích poprvé

Ve skutečnosti bylo vše ještě hezčí, než na fotkách. Cesta na sever, příroda, dům, lidé ve vesnici, majitelka domu i sousedé. Doslova nás to pohltilo a věděli jsme, že to chceme.

Doslova mě fascinovala zelená střecha, na kterou prý děti původních majitelů lezly rovnou z ložnice. Už jsem viděla Andulu a Vincenta, jak ráno se zalepenýma očima lezou po střeše a trhají pampelišky… Adam mě vytrhl ze snění poukazujíc na kuchyň: „Musíme udělat pořádnou kuchyňskou linku a podlahy, tohle není dobré.“

Investice do domu bude trochu vyšší. Ale Adamovi se podařilo hned na prvním setkání dohodnout s majitelkou slevu. Měli jsme jasno ještě dřív, než jsme do domu vkročili.

Cítili jsme se jako doma

V domě bylo pár milých sousedů, kteří si s námi mile povídali o životě v zapadlé vesnici na severu Čech. Do konverzace se často míchala slova jako permakultura, nošení dětí, bio, alter, eko, domácí chléb, škola ve skanzenu… A já už viděla ty naše smráďata, jak bez bot běhají mezi sousedy, jsou špinavé, ale šťastné. A mě tu zajisté čeká 3. porod tentokrát domácí a placenta se zakope na zahradě. Jako to měla současná majitelka. A tak jsme si plácli.

V Jindřichovicích podruhé

Nezapomeňte. Když kupujete dům, jeďte se na něj podívat ještě v jinou roční dobu, v jinou hodinu. O víkendu, v pracovní den. My to udělali. A strávili jsme v Jindřichovicích pod Smrkem pár pěkných dnů. Za nás to byla jasná volba. Těšili jsme se na nekuřáckou kavárnu, obecní knihovnu, sousedy, obrovskou zahradu, montessori hernu, domácí chléb, rybník za rohem a nekonečný vítr. Vítr? Vítr!

Jdeme na hypotéku

V březnu 2016 odevzdáváme daňové přiznání za rok 2015. To, na které jsme čekali jak na smilování (viz Jste na volné noze? Počkejte si). Máme finančního poradce, říkejme mu třeba pan Novák. Už nás trošku zná, řešili jsme s ním ZenHome. Tak nám to půjde jako po másle. Dáváme dohromady všechny potřebné dokumenty:

• daňová přiznání
• výpis z bankovních registrů
• současné splátky a informace o doplacených splátkách
• výměry rodičovského a mateřského příspěvku

Auto doplácíme ze stavebního spoření. Hurá, jsme volní.

Adam píše panu Novákovi: „Rád bych, abyste věděl, že se změnila naše situace ohledně výstavby ZenHome. Naskytla se nám příležitost koupit již hotový, 7 let starý dům. Je to nízkoenergetická dřevostavba, vizte přiložený PDF inzerát. S majitelkou domu jsme se dohodli na snížení kupní ceny na 2.800.000 Kč. Přesto bude nutné do domu koupit novou kuchyňskou linku a udělat nové podlahy. Investici odhaduji na cca 200.000 Kč.Proto bychom vás rádi požádali, abyste při vyřizování hypotéky počítal s tím, že potřebujeme 100% hypotéku ve výši 3.000.000 Kč. Můžete mi prosím napsat, zdali je to takto průchodné a můžeme pokračovat v domlouvání koupě domu s majitelkou a jejím realitním makléřem?“

Jaké banky se baví s OSVČ?

Pan Novák nám napsal: „Co se týče důležitých věcí, když jsem počítal se stejnými čísly z DAP, jen s paušálem 60 %, vychází mi nejlépe dvě banky. V obou případech počítám s doplacením dvou menších úvěrů a splátkou na leasing původní od PSA cca 6 500 Kč měsíčně bez pojistky. První je Raiffeisenbank, kde z DAP vychází příjmy 45 700 Kč měsíčně i s mateřskou a splátka na hypotéku 2,7 mio se zajištěním 3 mio lehce přes 10 500 Kč měsíčně, úroková sazba 2,39 % p.a. Druhou bankou je Sberbank, kde při stejných hodnotách čísel z DAP a stejné výši hypotéky a zajištění vychází měsíční příjmy i s Míšou na 58 000 Kč měsíčně, úroková sazba 2,19 % p.a. a měsíční splátka 10 300 Kč.“

Vypadá to, že víc radši má nás spíš ta Spermbanka. A 300.000 Kč si musíme půjčit jinde…

Na řadu přichází komplikace

Začíná se to zamotávat. Zjišťujeme, že manžel (brzy ex) paní domu má exekuce, které se vztahují na ten náš vysněný dřevěný zámeček. Vyřizování se začíná natahovat. Sledujeme neschopnost pana Nováka. Jednou řekne to, jindy ono. Plave v tom a sám neví, jaký krok bude následovat. No jo, kdo rád vyřizuje hypotéky pro OSVČ? Ach jo.

TIP: Projděte si užitečného průvodce hypotékou. Ale jestli jste jako my OSVČ, lehké to mít nebudete, s tím počítejte.

Nevýhodná rezervační smlouva

Aby toho nebylo málo, realitka nám dává nevýhodný návrh rezervační smlouvy. Nechceme platit nevratnou rezervační zálohu realitce, když nevíme, jak bude barák odhadnutý. A dokud není exekuce zaplacena, rezervační smlouvu obcházíme obloukem. Exekuce musí být smazána z katastru, jinak banka nebude chtít nemovitost do zástavy. Exekuce jsou po nějaké době zaplaceny. A tak hledáme odhadce pro větrný hrad u hranic…

Celkově se dostáváme do slepé uličky a dohadujeme se s realitní kanceláří. Uvažujeme, zda neprojednat prodej nemovitosti pouze s majitelkou. Bohužel, majitelka má strach podnikat jiné kroky než přes realitní kancelář. Rezervační smlouvu chceme podepsat až v okamžiku, kdy budeme mít 100% jistotu, že nám banka předschválený úvěr finálně schválí.

Dofinancování

Adam podle instrukcí pana Nováka načerpal úvěr 300.000 Kč, který jde mimo hypotéku. Banka nám nechce dát 100% hypotéku a proto jsme si zbytek peněz opatřili u Airbank.

„Až poté prý přijde na řadu hypotéka,“ říká pan Novák. Věříme. Opět se bohužel projevuje neschopnost pana Nováka. Máme 300.000 Kč na účtu, ale dál nejde nic podle představ… Mezitím se dozvídáme, že ten barák nikdy neodhadnou na cenu, za jakou se prodává.

Jako třešničku na dortu se nejspíš jeden večer pan Novák opije a píše majitelce domu: „Prosím důvěřujte mi a nedělejte ukvapené kroky. Je hodně idiotů na světě a nenaleťte jim.  Dobrou a Guyana.“ Majitelka se uráží a nechce s panem Novákem jednat. Sice byla bio a alter, ale asi ne až tak moc.

300.000 Kč vracíme ve lhůtě a pana Nováka všichni mažeme ze svých životů.

Co ovlivnilo naše rozhodnutí? A jaké bylo? Jste napnutí? Vydržte…

Bonus navíc? Skleníky

Ne, nikdo nám nepřidal skleníky jako bonus k jindřichovické zahradě. No, vlastně ano. Jak se to vezme.
Napříč všem klackům, o které jsme zakopávali díky realitce, bankám, panu Novákovi i prodávajícím, jsme ten dům pořád chtěli. Vzájemně jsem se jsme se utvrzovali, ze je to celé pro silné jedince. A to my přeci jsme! Nebo blázni? 🙂

Vítr, déšť, zima. Fakt tam bude prima?

Bylo skoro léto, téměř v celé České republice. Až na Jindřichovice. Tam to dle předpovědi počasí pořád foukalo, často pršelo a bylo vždy tak o 5 stupňů méně. A ještě ty skleníky! Od začátku zájmu o nákup nemovitosti jsem si nechala posílat upozornění z Google Alerts. Upozornění na zprávy o naší vyvolené dědině a okolí.

Nepříznivé zprávy z dědiny

A zprávy to byly vskutku nepříznivé:

• Polsko chce u hranic rozšířit těžbu uhlí. Přijdeme o vodu, děsí se lidé
• Polské skleníky s rajčaty budou zářit víc než Praha, varují astronomové
• Polsko chce českou půdu. Je moje nejlepší, brání se zemědělec
• Poláci už předali data k Turówu, konečně je na čem stavět

A tak jsme si několik měsíců potají představovali, jak na tom svém pozemku 6 000 m² velkém nemáme vodu, nic nepěstujeme, svítí nám tam skleníky, jsme skoro v Polsku a za sousedy máme Poláky. Horší se nám tam životní prostředí, dobří sousedé se stěhují, rozvádějí. My máme deprese, chceme se odstěhovat, ale dřevěný hrad nemůžeme prodat ani za půl milionu. Také se rozvádíme, děti utíkají do Prahy. My zůstáváme v domě sami, jako ve Válce Roseových. K poslední večeři si upečeme Mimi a pak se vzájemně utopíme v rybníku za domem…

Stop! Konec! Zastavte to!

Nekoupili jsme to. Zastavili jsme to. Bolelo to, ale… dostali jsem strach. Že nás to tam sejme:

• Měli jsme obavy z dění na polské straně hranice a důsledků pro českou stranu, potažmo přímo Jindřichovice a okolí. Šlo o důlní činnost v Turowě, která může mít negativní vliv na spodní vodu na Frýdlantsku. Hrozí také zvýšení prašnosti v té lokalitě.
• Víme také o polských sklenících, které ohrožují českou stranu světelným smogem.
• Nevíme, co si máme myslet o plánovaném (zatím diskutovaném) řízeném záběru české půdy polskou stranou v rámci narovnání historických křivd, respektive neoprávněně zabranému polskému území českou stranou.
• Dostali jsme strach z počasí, které v oblasti Jindřichovic a okolí může a bude působit na nás „pražáky“ spíše nevlídně, což se dlouhodobě může podepsat na naší psychice. Víte, že je tam nyní třeba nyní kalamitní stav?
• Obávali jsme se, že se nám nebude dařit na pozemku pěstovat zelenina a ovoce, stejně jako se to méně daří některým lidem, kterých jsme se ptali přímo v sousedství.
• Celkově jsme nabyli přesvědčení, že život v Jindřichovicích je vhodný spíše pro odolné horaly, než pro „slečinky“ z města a máme velké obavy, že by se život po pár letech v Jindřichovicích mohl pro nás změnit natolik, že to ovlivní negativně naše manželství.
• A nakonec důvodem byla i cenu domu, která byla vysoko nad odhadní cenou pro danou lokalitu. Kdyby nedej bože nastala situace, že bychom se domu museli zbavit, pravděpodobně by se stalo, že jej nebudeme schopni prodat, aniž bychom na tom netratili statisíce.

A co dál?

Jste zvědaví, že jo? Nebojte, ještě nějaký domeček v zásobě máme 🙂 A přesuneme se s ním do jiných krajů. Od polských hranic až na Táborsko.