Jak jsme začali hledat dům (1. díl)

Rozhodla jsem se připravit seriál na téma, které nás provází minimálně poslední 2 roky: Cesta z města za vysněným bydlením. Jak to všechno začalo? Jak to vlastně skončí? Najdeme vytoužené milé místo pro bydlení a život v přírodě, které bude vyhovovat našim potřebám? Potřebám rodiny, která odešla z Prahy a našla nevyhovující přestupní stanici v Berouně?

Nemáme hotovost, musíme si vzít hypotéku. Jsme živnostníci. Nemáme v rodině stavaře. Neumíme a nechceme se učit stavět si domek svépomocí. Musíme se věnovat své práci a dětem. Zároveň si nechceme vzít hypotéku obrovských rozměrů. Chceme se také radovat s dětmi, žít. Ne pracovat na splácení velkého břemene v podobě několika milionové hypotéky. Nemáme známého v realitní kanceláři, hledáme v běžně dostupných nabídkách. Nic moc výchozí podmínky. Přesto jsme se rozhodli se situací poprat a ideálně zvítězit.

Jak to začalo?

Asi většina z nás touží po domečku. Opustit „panelákov“ a mít kousek svého pozemku je přirozená touha velkého množství lidí, určitě tady u nás.

Kdy jsme se my pustili do hledání nového domova? Vzpomínám si přesně, kdy ta naše touha začala být intenzivnější. Bylo 31. 7. 2014. Tedy téměř 2 roky zpět. Vraceli jsme se od našich přátel, Tomáše a Markéty, z Loun. Lily Anička nám spokojeně chrupkala v autě a my jezdili přírodou a nespěchali jsme domů. Tenkrát ještě byla naším domovem Praha. Záhy jsme se stěhovali do Berouna, zatím ještě do pronajatého bytu.

31. 7. 2014. Vedro, pár měsíců stará Lilka a nadšení rodiče na cestách

Asi jsme tak trochu doufali, že v Berouně najdeme vysněné místo, klid, zázemí. Přeci jenom je to kousek od Prahy a příroda není vůbec marná. O 2 roky později musím říci, že zde bychom si život neuměli představit a hledání domu nebo pozemku jsme v této lokalitě zamítli. To už raději zpět do Prahy, než zůstat „na půli cesty“. Prožívat maloměstský způsob života zdá se nám příliš smutné.

Z Berouna a přírody jsme byli nejdříve nadšení

V to léto 2014, když už jsme věděli, že v září se stěhujeme do Berouna, jsme si silněji začali pohrávat s myšlenkou, že jednou nás ta naše cesta musí dovést k pomyslnému cíli. K domečku, kde budeme šťastní. Vzpomínám, jak jsme cestou z Loun projížděli vesnice Třebíz, Plchov, Dřínov, Zlonice, Doksy, Malé Kyšice, Bavoryně,… A přemýšleli, jaké by to bylo, ocitnout se na vesnici, od Prahy mnohem dále, než je Beroun.

Bylo to asi hodně nepředstavitelné. Celkově naše představa bydlení byla neurčitá. Nevěděli jsme, nic. Adam málo a já ještě méně. I když vlastně drobná představa byla. Zamilovali jsme si Únětice u Prahy. U rybníka jsme měli svatbu, Únětické posezení u Lasíků a Míša s Honzou nám pravděpodobně byli velkou inspirací na začátku naší cesty z města. Milujeme atmosféru Únětic, lidi, co se tu zastaví na své pouti, báječné nešizené koláče od Míši.

Občerstvovna U Lasíků

Představovali jsme si, jak si takovou malou občerstvovnu uděláme doma. Vzpomínám si, že jeden z požadavků byl, ať je to na turistické trase. Dokonce jsem našla naše velmi naivní požadavky, které jsme měli. Byli jsme realitním trhem nepolíbení.

Naše původní požadavky:

• obyvatelný dům na vesnici se zahradou
• dům, který nebude nutné ihned rekonstruovat (střecha, omítky, topení, fasády, atd.)
• dům 80 m2 a více
• pozemek 500 m2 a více
• zajímavá lokalita (možnost koncentrace místních obyvatel nebo procházejících se/projíždějících)
• ideálně dům bez patra
• cena kolem 1,5 mio
• na okraj Prahy max 30 min

Asi největší favorit byl tenkrát dům v Hořešovicích „na náměstí“. Tam jsme přemýšleli o vysněné „koláčkárně“.

Dům v Hořešovicích „na náměstí“

Mapa domu v Hořešovicích

Na Hořešovice jsme rychle zapomněli. Lekli jsme se. Nebylo to ono. Potom jsme projeli spoustu dalších míst. Viděli jsme domy, které nikdo nechtěl. A my samozřejmě také ne. Když zpětně procházím své e-maily a vidím zde pár dalších nemovitostí, vím, že to bylo hledání zoufalé a překotné. Ale bez toho začátku bychom nezískali zkušenosti, neupravili své požadavky. Nezjistili, jak při výběru pozemku nebo domu postupovat.

Jste zvědaví, jak vypadají naše požadavky dnes, po 2 letech? Co jsme si za tu dobu ujasnili a jakým směrem se vydali? Sledujte seriál: Cesta z města za vysněným bydlením.