Začínáme svou první sezónu na zahradě ve Stádleci. Jsem už dlouho nervózní, jak před prvním rande. Co si obleču na sebe? A bude mi to slušet? Mám být víc za dámu nebo vesničanku? Hmm, poslední dobou mi jde lépe to druhé. 🙂
Naše zahrada je velká něco přes 2 400 m2. Dům a nádvoří je 1 102, zahrada 1 356 m2. Na rodový statek maličká, ale na trošku větší permakulturní zahrádku snad už tak trochu akorát.
Přírodní vs. konveční život
Když jsem řekla dům z hlíny a slámy, Adam řekl Zen Home. Když jsem řekla Atemol, Adam řekl antiboitika. Když jsem řekla tuhý šampón na vlasy, Adam řekl Head & Shoulders. Není to jednoduché, ale občas se mi podaří manžela překonvertovat. Aspoň do další diskuze. Zahrada je pro nás oba tajemná černá skříňka. Já říkám permakultura. Adam sice neřekne postřik a radikální zásahy, ale…
Zahradu musím vzít do rukou já! I kdyby pár let neměla nic moc přinášet. A i když nebude patřit po nějakou dobu k těm pohledným permakulturním džunglím.
Přijela k nám permakulturní designérka
O pomoc jsem požádala paní Danu Hanzlikovou Vaškovou. Vybírala jsem z designerů permakulturních zahrad z tohoto seznamu.
S Danou jsme se domluvily na spolupráci, která se bohužel zdržela stěhováním a myšlenkami, které cestovaly v plně naloženém Berglinu s tvárnicemi nebo obklady. Ze spolupráce mám zatím zápis a v plánu je studie. S Danou jsme probírali, co na zahradě máme a co tam chceme. Jaké stavby, jaká je vize zahrady.
Hlavní krédo je: Chceme rozmanitou, funkční, bezpečnou a hravou zahradu pro rodinu s dětmi. S pomocí Dany by nám z toho nakonec měla vylézt přírodní, barevná, kvetoucí, jedlá zahrada, která bude vyžadovat jen velmi málo údržby (jen několik hodin měsíčně).
Na kurzu Design permakulturní zahrady
Minulý rok jsem také navštívila kurz Design permakulturní zahrady v Praze od Marka Kvapila. V té době si myslela, že po kurzu budu vědět vše a s Danou už jenom doladíme to, co jsme začaly. Omyl. Když člověk hned nekoná a opravdu tím nežije, je za měsíc či dva zase na začátku.
Markovo školení bylo bezpochyby skvělé a diametrálně odlišné od školení internetových marketingů. 🙂
Přichází leden. Co se u nás děje doopravdy
Nastěhovali jsem se v prosinci minulý rok. Člověk z města (nebo aspoň já) tak nějak nepočítá, že v zimním období už musí mít leccos nastudováno a ideálně začít znalosti měnit ve zkušenosti.
Tak to bohužel u nás nefunguje, nastudováno nemám téměř nic. Ve chvílích volna (a to je málo) otvírám knížku od Jaroslava Svobody Kompletní návod k vytvoření Ekozahrady a rodového statku.
Nebo knížku od Slámy v botách od kamarádky Veroniky K., toho času z L. 🙂 A dokonce od této zkušené biozahradnice dostávám osobní rady. Ale co je to platné. Můj mozek byl dlouho trénován jen na SEO analýzy a klíčovky. A pak taky na plenky a ořezávání pastelek. Třeba pravidelně cvičím rezistenci na dětský vzdor a křik. Kdybych aspoň stejně pravidelně pročítala knížky, které mi pomohou připravit vysněnou zahrádku a přitom u toho moc nepokonit.
Aktuálně jsme začali řezat náletové dřeviny na hranici pozemku. Zabírají asi dvoumetrový pás u plotu. S naším časem a tempem je to na několik sezón. Myslím, že se neobejdeme bez malého bagříku.
A pak taky co s tím mechem a lišejníky na léty zkoušených ovocných stromcích, převážně jablůněk? Názory na způsob ošetření či postupu se ve skupině Permakultura různí: Nemám dělat nic, neboť jsou lišejními znakem čistého ovzduší. Ale taky to může být tím, že jsou stromy staré a drží se na nich mech a lišejník. Pomůže prý prořezání od zkušeného sadaře a přihnojení. V této skupině jsem dostala tip na příručku: Řezy ovocných stromů v souladu s přírodou. Skvělé, další studijní materiál. Ale budou to chtít děti poslouchat před spaním? Každopádně názory k mechům a lišejníkům se různí a teď babo raď.
Permakulturní inspirace
Největší inspirací je mi v těchto těžkých dobách právě Veronika a její začátky, které popisuje v knížce, ale také na blogu. Třeba články: MÝM BIOMATKÁM! Poučení z loňského vývoje, DESATERO BIORAD A OMYLŮ či letošní článek MÝM PERMAKULTURISTŮM! Nové DESATERO BIORAD A OMYLŮ pro rok 2018. Musím uznat, že příběhy a zkušenosti Veroniky se mi čtou mnohem lépe, než pana Svobody. Veselé, ideální pro začátečníky :). Veronika není žádná #módní #zerowastebioekoperma, ale myslí to opravdu vážně! 🙂
Své zdary i nezdary předává s úsměvem dál a člověk věří, že to musí jít, protože zkušenosti naučí. A když se to napoprvé nepovede, nevadí. A ani napodruhé. Hlavně se tomu zasmát.
Minule jsem od Veroniky schytala radu na messengeru: “Ahoj Míšo, musíme počkat na tuhle knížku, bude boží: https://www.smartpress.cz/zeleninove-zahony. Od Svobody, ale na rozdíl od té první „bible permakultury“, tohle už bude mnohem konkrétnější a praktičtější. Určitě tam objevíš i info k pěstování. A jinak čím začít? Začala bych tím, že si někde vypleješ kus pozemku. Opravdu důkladně vypleješ. A začni tam pěstovat brambory nebo něco jiného, co vytváří velký porost a dobře se to pleje. První rok až dva bude v podstatě jen o tom dostat z toho fleku plevely. pak to teprve začne připomínat pěstování. Tuhle strategii jsme museli zvolit ve V., ke to byla taky džungle. Když tam dáš mrkev nebo jiná drobná semínka, plevel je nejspíš utlačí. Můžeš zkusit i dýně nebo cukety, prostě něco masivního…”
Aha. To mi nikdo neřekl! A přitom je to takový docela logický. No jo, to už jsem měla pár pytlíků konvenčních semínek nakoupených. A pár semínek z obchodu Permasemínka na cestě. I těch drobných…
Inspirace a rady hledám také ve zmíněné skupině Permakultura na Facebooku.
Nakoupená semínka
Koupila jsem si semínka. Část jich mám z obchodu. Jedná se o semínka od firmy NOHEL GARDEN a řadu NOSTALGIE. Část jich mám z obchodu od Marka Kvapila (Permasemínka.cz – pozor, bez S před P! :)). Semínka nejen prodává, ale také pěstuje. Je možné, že zkušený permakulturista spráskne ruce, jak jsem to vymňoukla, že se semínka zkříží a bude po permakulturních odrůdách. Budu dávat pozor, ale přírodě neporučím a počítám s tím. Jenže, jsem na začátku. Potřebuju se s tím sžít. Poznávat kytky. Sahat do hlíny. Padat do hlíny. Jíst hlínu. No, snad i nějakou úrodu.
Plán na tento týden: Začít pěstovat řeřichu za oknem. Tak prosím držte palce! 🙂
No tak to jsem zvědavý 🙂 Klučit, to mi jde, ale sázet ani trochu…
Už se těším na foto prvních rajčátek, fazolek, hrášku a ve váze nafocenou kytici z Vaší vlastní zahrádky. Tak do boje! Jaro se blíží….