Je to již nějaký pátek, kdy jsem začala psát seriál Cesta z města za vysněným bydlením. Zatím má jenom 5 dílů (tohle je 6.) a je to seriál s happyendem. Dům pro život jsme našli a za 3 týdny se stěhujeme do Jižních Čech. Tak vlastně, co dál psát?
Chceme nekonečný seriál!
Sláma v botách, která nyní mimochodem vydává knížku (kupte si ji k Vánocům, bude fakt milá), řekla: „Chceme pokračování! Jak si zvykáte na nové prostředí, jak se daří rekonstrukce, co sousedi, internetový stožár a tak… “
A já bych moc ráda. Ráda bych udržovala v blogísku Tuhý kořínek novinky o našem bydlení. Psala o všem, co se za ten téměř celý rok semlelo. A že nás to nesemlelo. Ale…
- Neměla jsem na stavbu čas. Musela a chtěla jsem se věnovat klientům a dětem. Hlavně Vincentovi. Lily Andulka chtě nechtě pomáhala Adamovi na domě. Dvě děti bych s prací nezvládla, vzdala jsem se výhry v soutěži: Matka roku.
- Adam se do toho vrhl s vervou. Byl to jeho PROJEKT a rekonstruoval dnem i nocí. Celkem téměř rok a velmi intenzivně asi 6 měsíců. Sám. S pomocí pár dobrých lidí ze Stádlce. Bez předchozích zkušeností. Zvládl to.
- Neumím psát a být vtipná. Drhne to, jako když tahám kočku za ocas. Kéž by mi to šlo jak Slámě v botách. Nebo Adamovi, který si vede stavební deník v Google Photos.
- Nejsem kompetentní pokračovat v seriálu. A jen mi lítostí vlhne oko. Obě.
Poděkování Adamovi
Tak teď něco z telenovely od Vránů. DÍKY ADAME! 🙂
Díky, že jsi to nevzdal a žes to dotáhl až sem. Barák stojí (jasně, stál už před, takže nespadl :)). Vystěhoval jsi kuny a je téměř připravený na nastěhování kdysi mladých a krásných online marketérů z Prahy.
Nevzdal jsi to. I když Tě trápilo, že se nemůžeš na 100 % věnovat klientům. Svému zdraví, mě a dětem. No, i když Lilka si Tě myslím užila hodně. 🙂
Nevzdal jsi to, i když se všechno sralo. Jak jinak, u rekonstrukce starého baráku. Vymýšlel jsi, počítal v tabulkách, učil se podle videí. A chtěl jsi to nejlepší. To je důvod, proč bych já rekonstrukci dělat nemohla. Asi bych se naučila žít v původní chalupářské kuchyni. 😀
Vyjde eBook? Držte mu palce!
Adame, tak tedy na zdraví. Ať se nám tam žije dobře. Ať tam děti prožijí krásné dětství. Ať nám tam funguje internet, kamarádi na nás nezapomenou a přijedou občas do zapadlé vesničky blízko Tábora. I klienti jsou vítaní. Je tam krásně!
Jo a k tomu eBooku! Koukej ho vydat, máš spoustu materiálu, umíš psát, jsi totiž velmi dobrý copywriter (nebo fakt hustej kopík). A o čem jiném by Tě mohlo těšit psát, než o Tvém úspěšně dokončeném projektu. Velkém projektu.
Ono se totiž jednoduše řekne: „Starý dům nechceme, na školení od Martina Perlíka jsem se ujistil“. Ale novostavba bývá většinou hnusná a nemá duši. Teda pokud nejsi architekt, nestavíš ze slámy nebo nemáš hodně peněz, aby sis duši mohl koupit.
Rekonstruovat stoletý dům je jako adoptovat 2 roky staré dítě. Nejmíň. Nevíš, co kupuješ, co Ti z toho vyroste, ale je to sakra dobrej skutek!
Tak si na nás vzpomeňte, za pár týdnů budeme spoléhat na NAŠE čerpadlo, NÁŠ stožár nebo stádlecký COOP (wau, prý se dá platit kartou).
Pár depresivních fotek ze stavby
Pár děsivých obrázků vytržených z kontextu. Ale i tak!
No teda! 🙂 Takové vyznání… Děkuji ti Míšo. A E-Book bude. Proč? Protože kdybych já takový měl před tím, než jsem se do toho všeho vrhl, byla by cesta stavitele amatéra mnohem příjemnější. A taky bych ušetřil skoro půl mega. A myslím, že takových stavitelů amatérů je tu více. A proto jim zkusím ukázat cestu k vysněnému domu a upozornim má temná zákoutí celého stavitelského byznysu.
Těším se!
Moc Vám fandím a je to z fotek na konci tohoto příspěvku vidět, že to tedy nebylo žádné lážo plážo budování! Adam je super, když to takhle dokázal a právem jsi pyšná žena! Moc Vám přeji, aby se Vám krásně žilo a bydlelo ve Vašem vysněném domečku! A těším se na díl sedmý, kde třeba ukážete ještě víc fotek, jak to vypadá po nastěhování. A pohlazení posílám i Mimi a Pepovi, bez nic by to nebylo ono. Jsem za Mimi ráda, že její stres přestěhováním do přírody skončil.Mávám z Irska, ale jinak pocházím z města L., jako Sláma v botách. Marcela