53 milionů tun. Tolik váží oblečení, které se každý rok vyrobí na celém světě. Pokud takové masy oblečení budou dále zaplavovat naše skládky, brzy tu nebude k hnutí.
Objevuje se tedy otázka, jak nakládat s oblečením, abychom naší planetě ulehčili? Existuje několik možností, jak používat oblečení šetrněji. Každý může začít malými kroky u sebe a vše pak přeroste do udržitelného smýšlení firem.
Zasahuje do lesů, vod i vzduchu
Objem vyrobeného oblečení se za posledních 15 let téměř zdvojnásobil. Oděvní průmysl je stále silnější odvětví. A ozývají se pořád výraznější hlasy, které chtějí změnit systém výroby i nákupu oblečení.
Při výrobě oblečení nevzniká jen hodně odpadu. Při zpracovávání textilu vznikají emise. V mnoha zemích se šije oblečení v továrnách, kde lidé nedostávají za svou práci férově zaplaceno. Při praní velkého objemu oblečení se uvolňují mikrovlákna a dostávají se do vody. Ročně vypustíme do oceánu půl milionu tun těchto vláken. My, jako spotřebitelé, máme možnost postupně tuto situaci změnit.
Oblékáme pomalou módu (slow fashion)
Pomoc planetě od textilního odpadu nezačíná u vyhazování oblečení, ale už u nakupování.
V posledních letech se objevily na scéně dva nové pojmy – pomalá móda (slow fashion) a rychlá móda (fast fashion). Rychlá móda reprezentuje většinový přístup k módě. Tedy – koupíme si tričko, protože je ve slevě. Není příliš kvalitní, ale nestojí moc peněz, protože ho ušili v Číně nebo v nějaké zemi třetího světa s využitím levné pracovní síly a v masovém měřítku.
Nosíme jej párkrát, poté nám zmizí v záplavě nových věcí ve skříni. Po nějaké době se dostaneme k třídění skříně a tričko vyhodíme. Máme totiž už desítky nových.
Pomalá móda se snaží přístup k oblečení upravit. Slow fashion bojuje za to, abychom si kupovali méně oblečení a mysleli spíš na jeho kvalitu. Chce, abychom hleděli na to, z jakých materiálů oblečení je a kdo jej ušil. Dává přednost lokálním výrobcům a 100% materiálům, které se snadněji recyklují.
Second handy šetří peněženku i odpad
Do slow fashion patří obchody s ručně šitým oblečením, a také second handy. Když nakupujete oblečení z druhé ruky, nemusí kvůli vám vzniknout nová zátěž planety. V tomto duchu se nese také tzv. swapování oblečení neboli výměna. Ve městech se pořádají akce, kam každý donese oblečení, které už nenosí a může jej vyměnit kus za kus s někým jiným. Swapovat můžete i online, například na stránce Swaplace.com nebo Vinted.cz.
Pokud budeme nakupovat více s rozmyslem, oblékneme potom každý kus oblečení mnohokrát. Než jej vyhodíme, promyslíme, jestli bychom ho na něco nemohli použít a přispějeme k redukci textilního odpadu.
Domácnosti bez odpadu
Obecně je snaha jednotlivých domácností eliminovat co nejvíce odpad. Ať již textilní, tak třeba plastový. Opětovně se využívají igelitové sáčky, ženy si šijí vlastní pytlíky na pečivo a ovoce a využívají se skleničky od okurek. Mají nespočet využití. Další tipy na domácnost bez odpadu najdete zde.
Začíná módní revoluce
V duchu udržitelné módy vznikají různé projekty, které mají o problémech textilního průmyslu informovat. Jedním z nich je například Fashion Revolution. Je to uskupení lidí, kteří chtějí šířit osvětu a ptají se po celém světě na otázku: „Kdo vyrobil moje oblečení?“
Každý si může stáhnout jejich brožuru, kde najde všechny informace, jak svým chováním přispět k tomu, aby móda neničila životní prostředí a byla odpovědným průmyslem.
Oblečení si půjčte nebo pronajměte
Ze všeho oblečení, které se za rok vyrobí, se dostane 73 % na skládku bez dalšího využití. Abychom toto číslo snížili, můžete kromě odpovědného nakupování využít například službu výpůjček nebo pronájmu oblečení.
V České republice se služba pronájmu oblečení využívá především u dražších společenských šatů a pánských obleků
V zahraničí jsou už v řešení problému s textilním odpadem ještě dále. Existují firmy, které nabízejí možnost mít každý měsíc skříň plnou nových kousků, a přitom šetřit životní prostředí. Takové firmy dovážejí za měsíční poplatek až k vašim dveřím vždy nové oblečení, které si vyberete online, a odvezou to, které jste si už obnosili. To poté speciálně čistí a nabízejí dalším zákazníkům.
Pronájem oblečení funguje i jinde než v móde. Společnosti si mohou pronajmout pracovní oděvy. Dostanou oděvy od pronajímatele, který je poskytuje více firmám a šetří tak celkový počet montérek, které by jinak ležely ve skříňkách. Zároveň se o oblečení stará a opravuje jej, aby bylo možné ho využít co nejvícekrát.
Co textilní kontejnery?
Když máme doma oblečení, které dál nechceme nosit, co s ním? První možnost, která se nám nabízí, jsou textilní kontejnery. Najdete je už téměř v každém městě i vesnici a prezentují se jako sběrné kontejnery pro charitu. Pokud do něj hodíte své oblečení, část se opravdu na charitu dostane. Ostatní má ale ještě další úděl.
Z oblečení v kontejneru na textil:
- 10–20 % jde na charitu
Ze zbylého oblečení:
- 50 % se recykluje nebo downcykluje
- 40 % se prodá do rozvojových zemí
- 10 % se spálí
Možnosti recyklace jsou omezené
Vyhazovat oblečení do těchto kontejnerů tedy není marné. Když mluvíme o recyklaci oblečení, jedná se znovupoužití textilních vláken. U té je problém, že současné technologie neumí recyklovat oblečení, které není jednodruhové. Pokud tedy není vyhozené tričko ze 100% bavlny, bude mnohem těžší jej recyklovat.
Vědci se ale zabývají možnosti recyklace textilu dále a nyní se objevuje například nová metoda chemického rozpouštění oblečení. Taková technologie rozpustí látku a vyrobí se nové recyklované vlákno. Z toho může vzniknout nové plnohodnotné oblečení.
Když mluvíme o downcyklaci, jde o proces, kdy se látka využije znovu, ale má podřadné využití. Z oblečení se pak dělají například hadry nebo výplně a izolační materiály.
Pokud nemáte důvěru v textilní kontejnery, nebo není žádný blízko, odneste oblečení sami do second handů, nebo do míst, kde se scházejí lidé, kteří oděvy potřebují. Věnujte je například místní charitě, nebo do domů pro svobodné matky. Pokud máte šikovné ruce, můžete si je také sami upravit a přešít tak, aby vám ještě nějakou dobu sloužilo.
Udržitelné podnikání má velký vliv
Velké změny mohou dělat také firmy a velké společnosti. Pokud se ty začnou chovat šetrně k naší planetě, bude to brzy znát. Některé už na šetrné zacházení s odpadem myslí. Pokud společnosti berou ohled na to, jak se tu bude žít příštím generacím, říkáme o nich, že provozují udržitelné podnikání.
Takové podnikání myslí na přírodu i společnost. Do principů udržitelného rozvoje patří využívání obnovitelných zdrojů energie, omezování emisí, vyrovnávání rozdílů ve společnosti nebo právě šetrné zacházení s odpadem.
Některé nabízejí služby, které pomáhají šetřit spotřebu jako je například zmíněný pronájem oblečení. Jiné spolupracují s vědci při recyklaci. Jiné dělají obojí. Příkladem takové firmy je finská značka Lindström, která nabízí pronájem pracovních oděvů. Snaží se o maximální využití každého kusu oblečení. A spolupracuje s výzkumným střediskem VTT, které testuje chemické rozpouštění oděvů.
Dalším příkladem firmy, která se zajímá o udržitelné podnikání v oblasti módy je řetězec H&M. V jejich prodejnách najdete box, do kterého můžete ukládat staré oblečení. Slibují, že jej za vás darují do second handů nebo zrecyklují.
Tlak spotřebitelů je pro firmy motivací
Spouštěčem změny systému je hlavně tlak zákazníka. Když spotřebitelé požadují od prodejců, aby podnikali odpovědně, mají na ně velký vliv.
Osud naší planety, přesněji to, jak se jí bude vést za deset, padesát nebo sto let, pak mají v rukou především spotřebitelé, tedy každý z nás. Stačí se jen rozhodovat, u kterých značek budeme utrácet peníze, podle toho, zda se angažují v dobročinných projektech, nebo jestli recyklují svůj odpad.
