Rozhodujete se pro domácí vzdělávání vašeho dítěte, nebo k němu jste přinuceni okolnostmi? Bude pro vás užitečné vědět, co „domškoláctví“ obnáší a co je třeba zajistit.
Jaké je třeba splnit podmínky?
V současné době je v České republice dle § 41 zákona č. 561/2004 Sb. umožněno individuální vzdělávání pro žáky na 1. i na 2. stupni ZŠ. Přechod dítěte na domácí vzdělávání se uskuteční na základě písemné žádosti, které vyhoví ředitel školy, do které bylo dítě přijato k povinné školní docházce. Žádost je možné podat kdykoliv v průběhu školního roku.
Podmínky pro přijetí dítěte do domácího vzdělávání jsou:
- Přijatelné odůvodnění žádosti (nestačí pouze rozhodnutí rodičů).
- Zajištění odpovídajících podmínek pro vzdělávání žáka v domácím prostředí.
- Odpovídající vzdělání osoby, která bude žáka vyučovat (pro žáka na 1. stupni, je třeba mít minimálně středoškolské vzdělání s maturitou, pro žáka na 2. stupni, je třeba mít vysokoškolské vzdělání).
- Zajištění vhodných učebnic a studijních textů.
Je vhodné si obstarat vyjádření z pedagogicko-psychologické poradny nebo speciálního pedagogického centra. Často je součástí vyhodnocení žádosti i vstupní pohovor. Veškeré informace a podmínky pro domácí vzdělávání naleznete na stránkách MŠMT.
Čím vybavit domácnost?
Pro zajištění podmínek pro vzdělávání je třeba domácnost vybavit psacím stolem, psacími a výtvarnými potřebami. Dále je nutností mít počítač s přístupem k internetu a tiskárnu. Ideální je laserová tiskárna, jejíž výhodou oproti inkoustové je, že v porovnání ceny a počtu vytisknutých stran značně ušetříte.
Právě díky tiskárně můžete dítěti připravit řadu učebních podkladů dle svého uvážení, nebo dle doporučení od školního konzultanta. Od doplňovaček, slepých map, přes pexeso s angličtinou až po nejrůznější praktická cvičení. Vyplněné materiály je třeba evidovat a vytvářet portfolio žáka. Můžete vyzkoušet také Montessori přístup.
Výdaje spojené s domácí výukou hradí zákonný zástupce žáka s výjimkou učebnic a základních školních pomůcek dle § 27 odst. 3 a 6, speciálních učebnic a speciálních didaktických a kompenzačních učebních pomůcek dle § 16 odst. 7 a výdajů na činnost školy.
Kreativní metody výuky
Jedním z největších plusů i výzev domácí výuky je, že ji lze pojmout velmi hravě a kreativně. Dítě se učí prostřednictvím praktických činností a řadu pomůcek a učebních materiálů si může samo vyrobit. Výhodou je názornost. Přírodopis lze vyučovat rovnou u zdroje – v lese nebo na zahradě, zeměpis prostřednictvím cestování po rodné zemi, chemii a fyziku při batikování nebo potisku na trička, matematiku při nakupování potravin apod.
Důležité je nejen dítě zaujmout, ale naučit ho i soustředěné práci, samostatnosti a jistému řádu v plnění zadaných úkolů. Je doporučené se řídit osnovami a mít rozvržené vyučování do jednotlivých sekcí, abyste s dítětem stačili projít všechnu látku určenou k probrání za dané období.
Strašák jménem přezkoušení
V průběhu výuky je možné se obracet pravidelně na školního konzultanta. Je doporučené, aby byl dopředu stanoven přesný harmonogram konzultací.
Dítě přijaté do domácího vzdělávání bude absolvovat každé pololetí zkoušky z příslušného učiva ve škole, kde je primárně pro povinnou školní docházku zapsané. Pokud by žák na konci druhého pololetí u zkoušek neprospěl, ředitel bude nucen zrušit povolení k individuálnímu vzdělávání a zařadit dítě zpět do příslušné třídy.
U domácího vzdělávání je potřeba zajistit dostatečnou socializaci dítěte a kontakt s vrstevníky. Toho lze snadno docílit prostřednictvím mimoškolních vzdělávacích aktivit, navštěvováním uměleckých a jiných spolků, účasti na táborech apod. Je vhodné dítě zapojovat do aktivit s lidmi různých věkových kategorií, trávit čas s prarodiči, pravidelně se setkávat s kamarády apod.
Stojí to za to?
Sami musíte zvážit individuální situaci, potřeby dítěte a vaše možnosti. Dítě je při učení mnohem svobodnější. Může se učit vleže i za běhu a téměř při jakékoliv společné činnosti. Může trávit mnohem více času zdravým pohybem, objevováním světa a jeho zákonitostí a na čerstvém vzduchu. Na spoustu věcí si může přijít samo, takže rozvíjí samostatné a kreativní myšlení a může se zaměřovat na témata, která ho zajímají. Navíc má to nejlepší možné zázemí.
Věci, které je třeba zvážit kromě finanční situace, podmínek pro domácí výuku a časového vytížení rodiče, jsou nevýhody v podobě méně častého kontaktu dítěte s vrstevníky (nenavštěvuje-li pravidelně dětské spolky), nemožnost pracovat ve větším týmu a také těžší vytváření návyku pro respektování pravidel a dodržování termínů. Záleží pak čistě na rodiči, jak k překonání těchto výzev přistoupí.
