Dostal se mi do rukou román Podbrdské ženy. Napsala ho Jana Poncarová.
Křehká Jana je redaktorka a copywriterka na volné noze. Žije v Plzni, miluje les a psaní. Kniha se mi dostala nejen do rukou, ale vtiskla se také do duše. Román pojednává o těžkých lidských osudech v podhůří Brd na pozadí událostí let dávných.
V románu se seznámíte s Annou, Emilií, Janou a Johankou. Čtyři generace žen (ale i mužů), které milují, jak nejlépe umí a zároveň bojují s nepřízní osudu.
O životě dříve a dnes
Jana věrohodně popsala těžký život na vesnici. Zavede nás na konec první světové války, do první republiky, do druhé světové války. Prožijete nástup komunismu a přičichnete k současnosti.
Zamyšlení na hřbitově
Procházím se po stádleckém hřbitově, v každé ruce jedno dítě a čteme jména a nápisy na hrobech. Nikoho tu nemáme, ve Stádleci se teprve chystáme zapustit kořeny. Na hřbitově myslím na román a Janu. A to, že tímto příběhem vrátila svým příbuzným, známým i neznámým lidem, kteří už odpočívají na věčnosti, poděkování, odpuštění a chybějící rodičovskou lásku.
Ráda bych viděla dům a lesy, kde lidé z románu žili své běžné životy a mlčky bojovali s fyzickým i psychickým vyčerpáním.
O rodičovské lásce
Ženy to dříve měly velmi těžké a snily své sny jen o samotě pod rouškou noci. Muži byli příliš zaměstnaní, přísní a sobci. Děti pak vyrůstaly v těchto více či méně nešťastných domovech. A svoje bolístky předávaly na další generaci.
Ač se příběh z větší části knihy odehrává na pozadí historických událostí a života rodiny Kucmanových, rodinná zranění se stejným způsobem předávají i v dnešní době.
Tradiční rodinné vzory
Vzor „muž má vydělávat peníze a žena se má starat o domácnost“ najdeme v hojném zastoupení i v dnešních domácnostech. Pořád se stává, že se muž věnuje hlavně svému zaměstnání a svým aktivitám a ženy obstarávají domácnost, děti a jídlo. Ano, už nemáme na starosti pole, dobytek a nevaříme na kamnech.
Ale i tak musí být rodičovská láska něco, čemu se musíme učit, záměrně pěstovat a bojovat proti rodinným kletbám a vzorům, které podporují sobectví a osamělost.
Kupte si ji
Nejsem zběhlý literární recenzent. Kniha mě na několik měsíců dostala do několika ženských rolí. I do vesnic, kde se odehrává. Postavy nechávají prostor pro další fantazii.
Možná v někom příběh probudí chuť vydat se po stopách své rodiny a odhalí dávná tajemství. Možná někdo otevře svou tajnou komnatu a tím se osvobodí. Možná někdo odpustí a pochopí vztahy ve své rodině. Ať se vám líbí 🙂