A tak jsem si zavařila. Ale ne na zdravější jídlo (2. díl)

Děti mají prázdniny a rodiče i jejich ratolesti mají hlavu v pejru z jiných věcí, než škola a školka a vše s tím spojené. Na druhou stranu je okurková sezóna. No, u nás na zahradě letos ne, počítám zatím jen 2 okurky. Ale o tom příště.

Po prvním dílu Chceme zdravější jídlo do školky (1. díl) přichází díl druhý. Mnohem později, než jsem plánovala, se smíšenými pocity, o čem vlastně bude.

Blbý, co?

Co se za měsíc událo?

Byla jsem zvědavá, co mému konání řekne dav.  Nevím, jestli se nějak říká dobrovolnému lynčování. Odkaz jsem sdílela na maminkovském serveru a strhlo se nezdravé peklo o zdravé jídlo ve školce. Některé příspěvky jsem četla víckrát, některé jsem úplně vypustila. Ty, které měly tendenci zničit moji představu nebo urážely. 😉

Co jsem si z laviny příspěvků odnesla?

  • Jdu přes mrtvoly
  • Chci toho moc
  • Moc to hrotím
  • Nevím, neznám, neumím
  • Je to předem prohraný boj
  • atd.

Žádné dobré vyhlídky.

Bez cukru se neobejdeme

Chtěla jsem, aby si lidé mého boje všimli. I paní vedoucí ze školní jídelny. Doufala jsem, že se tak stane ve chvíli, kdy budu nadšeně psát druhý díl. Přijde happy-end. Nestalo se a ve školní kuchyni si přečetli již první díl. Ale nebudu předbíhat.

Pan ředitel přeposlal paní vedoucí jídelny e-mail a čekali jsme. A já mezitím začala psát.

Jednoho dne v e-mailové schránce přistálo psaní od vedoucí jídelny. Část k cukrům z došlého e-mailu:

„Bohužel realita je taková, že i když jsem po několika letech docílila toho, aby děti pili čisté mléko, s čajem je stále boj. Když jim čaj minimálně
neosladíte, tak ho nechtějí. A pitný režim je velmi důležitý. Snažíme se cukry ubírat, ale nejde se bez nich obejít. Ve spotřebním koši jsou cukry hlídané a
my se pohybujeme pod stanovenou hranicí. Mléko se nehodí ke všem svačinkám jako čaj, proto se doplňuje i někdy k obědu a i tak máme někdy problém mléko splnit.“

Smutné.

Vedoucí školní jídelny jsem položila několik otázek. Mj. jiné i takovou, zda by Lilka mohla dostávat některé potraviny námi nakoupené. Ne džusíky a vodu se šťávou, ale čistou vodu. Ne slazený čaj, ale čaj bez cukru. Případně naše bylinkové čaje. Bílé jogurty a přesnídávky, které občas koupíme domů. A jen neslazené mléko.

Dále mě zajímalo: „Počítá spotřební koš pořád ještě jen s cukry volnými? Nebo také s těmi, které jsou obsaženy v dalších výrobcích, jako pečivu, atd.?

S Adamem jsme navrhovali osobní setkání.

Nepotěšila jste mě. Ani já vás nepotěším…

Odpověď přišla. Dozvěděla jsem se z ní to, že není důvod, aby Lilka jedla něco jiného a nosilo se do školky něco, co preferujeme my. Že není důvod šířit informace o zdravějším stravování mezi zaměstnanci jídelny a rodiči. A ani chuť zapojit se do www.skutecnezdravaskola.cz.

Že je vlastně všechno v pořádku a že školní jídelna je „mezi pár školami v republice, kterým dopadl výborně spotřební koš za celý školní rok.“

A že jsem to na blogu přepískla a házím na jídelnu špínu. Ach jo.

Poznáte vajíčka veselých a smutných slepic?

Poznáte vajíčka veselých a smutných slepic?

Co jsem si navařila, taky si sním

„Tak a mám zavařeno,“ hrklo ve mě. Proběhlo ještě pár e-mailů, osobní schůzky se paní vedoucí neměla zájem účastnit. V jednom z posledních e-mailů jsem se omluvila za článek na blogu. Tedy ne za samotný článek, ale za výraz, který jsem v jedné větě použila. A to, že na knedlích byl kopec cukru velký jak „kádvojka“. To mě mrzí. Že jsem neudržela své kopyvrajterské pseudoumění na uzdě a nedržela se faktů. Asi to neumím. Nejsem vědec a novinář, jsem rodič.

A co jsem dále do tohoto e-mailu napsala?

Jsem rodič, který by rád nabídl dětem kvalitnější potraviny. Mé jednání bylo instinktivní, ale nevyšlo ze žádné negativní emoce. Článek jsem psala s přáním, že další díl bude o postupném zlepšení některých méně zdravých věcí. A pořád věřím, že se to podaří.

Dovolím si odbočku do svého soukromí. Když jsem byla malá, rodiče se příliš nestarali o to, kolik sladkého jím. A nebo jakou výživovou hodnotu má to, co jím mimo sladkého. Měla jsem pusu plnou kazů z neustálého pití nebo požvykování něčeho sladkého. Díky sladkému jsem ve 20 letech ztloustla o 10 kg. Vím, co cukr dokáže a mám z něj čím dál větší obavu. Proto ho doma dětem nenabízíme. Když mluvím o “cukru”, myslím sladkosti. S manželem chceme, aby děti měly základ zdravý, zdravější, než jsme měli my. Jak k tomu přistoupí v 6 – 7 letech nikdo neví. Ale věřím, že si návyk na sladké nevypěstují.

Mám z toho opravdu strach. Také z toho, že ten strach někteří moc nemají. Děti fungují na sladké. Něco sní, aby ho dostaly. Jsou hodné, aby ho dostaly. Funguje to jako droga. A rodiče ho raději nabídnou, aby měli klid. Nebo osladí čaj, aby ho dítě vypilo.

Byla bych moc vděčná, kdyby se se změnou začalo právě ve školce. Dávat dětem informace, nabízet jim neslazený bylinkový čaj a vodu, udělat s nimi občas zdravější zákusek, místo kupovaného.Věřím, že nechci velké změny, ačkoliv to mohlo z prvních jednání vyplynout. Ano, bio je skvělé, ale o tom to není. Ani o hlavních jídlech z jídelny nemohu hovořit. Jídla nevidím, z jídelních lístků toho člověk moc nepozná. Jedno jídlo jsem měla příležitost ochutnat a bylo dobré.

Jde nám v tomto momentě opravdu o cukr (případně éčka a nadbytečná mouka v kupovaných sladkostech) ve svačinách a pití. Byla bych ráda, kdyby se na to začalo brát ohled a otevřeli jsme se aspoň té možnosti něco měnit.

Kdybychom Vám mohli pomoci přijít s nápady na svačiny, půjdeme do toho s manželem rádi. Vždy je možnost dát ke svačině něco jiného, než kupovaného Pacholíka nebo kupovanou přesnídávku.

Kupované pacholíky nechceme! ;)

Kupované pacholíky nechceme! 😉

Nabídnout dětem čaj s troškou cukru (který postupně ubírat), ale zároveň vedle čaj bez cukru. S obrázkovým či slovním vysvětlením, proč je fajn pít pití bez cukru. Nebo může být pro děti zajímavé dát džbánek čisté vody na stůl, ať si nalévají.

Jsme ochotni koupit dobrý sypaný bylinkový čaj, který naše děti doma pijí. Divokou mátu, heřmánek, bio roibos… Děti ve školce ochutnají, uvidíte, že se sladit nemusí. Postupně si zvyknou na čisté bylinkové chutě. Naše děti dnes vypijí i kopřivový čaj, nebo čaj z bezu.

Tady kupujeme čaje. Tedy teď v sezóně trháme měsíčky, kopretiny, meduňku, mátu...

Tady kupujeme čaje. Tedy teď v sezóně trháme měsíčky, kopretiny, meduňku, mátu…

Ráda bych, kdyby se dětem místo ramy nabízelo máslo. Pokud mléko, tak třeba z lokální farmy. Když med tak od lokálního včelaře. Když jogurt, tak ne ochucený, ale bílý, tučný. A ochucený banánem, jahodou nebo něčím sezónním a čerstvým. Když kakao, tak z kvalitního kakaového prášku. Žádné slazené granko. Ovocné pyré ze sezónního ovoce, ne z coopu. Je to otázka pár minut, vzít do ruky mixer a ovoce rozmixovat.

 

Někdy si ráno děláme čaj z čerstvých bylinek a kytiček. Den začíná veseleji :)

Někdy si ráno děláme čaj z čerstvých bylinek a kytiček. Den začíná veseleji 🙂

Jak moc to může být finančně navíc, netuším. Domnívám se, že i když budou některé produkty dražší, cukru se může používat méně. Pokud se jednou či dvakrát za měsíc udělá zákusek s dětmi, cukr volný se započte do spotřebního koše a už nebude nutné/možné dávat oslazené produkty typu Pacholík. Chce to samozřejmě propočítat.

Třeba to vidím zkresleně, proto bych moc ocenila společné setkání. Malý problém vidím v tom, že nám na takovém setkání bude chybět někdo, kdo zdravému stravování rozumí. Margit Slimáková nebyla vedoucí jídelny přijata kladně. Bohužel další odborníky, kteří se starají vyloženě o stravování v jídelnách pro děti, neznám. Ale třeba by sestavit zdravější svačiny, resp. celý jídelní lístek mohl pomoci někdo jiný. Někoho paní vedoucí jídelny zmiňovala (že má možnost vzdělávání jinde). Nebo můžeme zkusit oslovit (rádi pomůžeme) někoho jiného: https://www.receptyprodeti.cz/, http://receptydetem.cz/, http://www.nehladu.cz/, atd. Nevím, zda to dokáží, ale zeptat se můžeme.

Také existují zajímavé weby: http://www.skutecnezdravaskola.cz/registrovane-skoly (http://www.skutecnezdravaskola.cz/pomuzeme-vam) nebo https://www.zdravaskolnijidelna.cz/ (https://www.zdravaskolnijidelna.cz/o-projektu). Myslím, že je tam spoustu informací k inspiraci. A když se do nějakého programu jídelna zapojí, slibují pomoc.

Prudím? Hodně? Málo? Omlouvám se

Upřímně sama nevím. Asi marně bojuji se zařízením, kde je vše zajeté a „nějak fungující“ od starších dob. Kde se možná něco postupně mění, ale změna je mých očích pomalá. Ano, nikdy jsem nevedla jídelnu.

Ale říkám si, proč je to tak neprůstřelné? Proč obecně cítím neochotu otevřít rodičům dveře do vzdělávacích institucí a jídelen a ukázat jim, co se dělá a proč se to dělá? Ano, tento přístup umožní některé soukromé školky. Ale v čem je problém u školek státních?

Proč nemohou být děti motivovány pít neslazené nápoje a ochutnávat přirozenější chutě? Proč nemohou jednou za čas připravit sladší zákusek společně a vyprdnout se na kupované termixy a pacholíky? Proč pořád „odměnou“ zůstávají bonbony a sladkosti?

Zdravá svačina? Čerstvá mrkev

Zdravá svačina? Čerstvá mrkev

Vynechte negaci a inspirujte

Jedna maminka mi v diskuzi napsala:

„Držím ti palce, protože se mi líbí, když lidi přemýšlí o tom, z čeho jejich tělo žije a obzvlášť když jde o děti, naši budoucnost. Ačkoliv způsob jakým je článek napsaný ve mě spíš evokuje takové trochu odsuzování nebo pohrdání, podstatu toho co máš na mysli já podporuji a fandím ti.

Jen bych dodala, že když chceme něco změnit, musíme vynechat negaci. Nemluvit o tom, co je teď nedobré, hnusné, nezdravé, ale o tom, co je dobré, zdravé, dostupné a co nás obohatí. To by ti mohlo pomoci, když si občas uvědomíš. Negací automaticky stavíš druhého do opozice a dialog má pak jaksi agresivnejší rovinu, než když hledáš shodu v tom, že toto a toto je pro nás LEPŠÍ než tamto a tamto, co si o tom myslíte, ochutnejte, podívejte se, že cena je skoro stejná nebo podobná a navíc si děti zdravě pochutnají. Než: fuj, vy jim cpete ty hnusné paštiky a to bílé hnusné pečivo, jste nevzdělanci a zabedněnci a pod…“

Ano, v tom měla pravdu. A tak svou chybu napravuji teď. A přiznávám, že je velmi těžké vymyslet jídelníček na týden, natož na měsíc. Absolutně netuším, jestli bych dokázala dodržet spotřební koš.

Můj příklad se spotřebním košem nedrží a je inspirovaný jídelníčkem z MŠ Semínko. Ano, celodenní strava v této školce je 70 Kč, ve stádlecké školce 36 Kč. Ale ve školní jídelně v MŠ Semínko vaří převážně z čerstvých surovin a BIO potravin. Věřím, že kdyby v naší vesnické školní jídelně jen maličko ukázal zdravější směr a pracovalo se s dětmi, zlepšilo by se to o 50 %. A kdybychom jako rodiče přidali třeba 5 – 10 Kč denně navíc, byla by to naprostá špička! 🙂

Doporučuji přečíst články, které jsem si půjčila ze stránek Toulcův dvůr, který MŠ Semínko provozuje.

Ač je spotřební koš pomůcka určitě potřebná, je třeba k ní přistupovat se selským rozumem. Číst složení nakupovaných potravin a snažit se dětem nabídnout potraviny připravené v kuchyni.

Mlsání aspoň trošku bez cukru

Mlsání aspoň trošku bez cukru

Příklad jídelníčku na týden

Pondělí

  • svačina: kukuřičné cornflakes, mléko, dýňová a slunečnicová semínka, čaj Rooibos
  • oběd: mrkvová polévka, lasagne s mletým masem, bylinný čaj
  • svačina: chléb, tvarohová pomazánka, zelenina (výběr: ředkvička, paprika, mrkev, hrášek, rajče…), voda

Úterý

  • svačina: chléb, pomazánka ze šťastných vajec (jsme snad na vesnici, ne :)), zelenina, mléko, mátový sypaný čaj
  • oběd: sedmizrnná polévka, zapečená kotleta s brambory, mrkví a celerem, zeleninový salát, jablečný mošt
  • svačina: slunečnicový chléb, lučina, zelenina (výběr: ředkvička, paprika, mrkev, hrášek, rajče…), vymačkaný pomeranč s vodou

Středa

  • svačina: kukuřično-prosná kaše, mléko, heřmánkový čaj
  • oběd: rajská polévka, losos pečený s červenou řepou a bulgurem (verze bez žampionů a guacamole), mrkvový salát, čaj Rooibos
  • svačina:žitný chléb, máslo, kvalitní šunka, zelenina (výběr: ředkvička, paprika, mrkev, hrášek, rajče…), ovoce, čaj

Čtvrtek

  • svačina: chléb, tuňáková pomazánka, zelenina (výběr: ředkvička, paprika, mrkev, hrášek, rajče…), mléko, meduňkový čaj
  • oběd: kuřecí vývar, šulánky s mákem, třtinovým cukrem a rozpuštěným máslem, čaj
  • svačina: kváskový chléb, polníčkové pesto, ovoce, mátový sypaný čaj

Pátek

  • svačina: raw svačina (jablíčka, banány, semínka, oříšky, vločky), ozdobit kouskem ovoce, čaj Rooibos
  • oběd: zeleninová polévka, hovězí plec se svíčkovou omáčkou a špaldovým knedlíkem, mátový sypaný čaj
  • svačina: ovocný kozí jogurt, jablečný mošt

Zajímavé odkazy

2 komentáře

  1. Michaela Kohoutková 11.9.2018
    • Míša Vránová 26.9.2018

Přidejte komentář

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.

Děti Zvířata
Takže kamna tu byla a zase budou? Jupí :)
Jak ve starém domě ušetřit energii?
Recept z Cukrfree – Domácí kokosové tyčinky
Chceme zdravější jídlo do školky (1. díl)
Byliny a rostliny
Zahrada v lednu aneb mentální příprava na první sezónu
3 tipy proti stresu – pro kočky a hlavně pro lidi
Základy permakultury aneb kurz design permakulturní zahrady (7. díl)
Recepty - Adamovo vaření
Recept z Cukrfree – Domácí kokosové tyčinky
A tak jsem si zavařila. Ale ne na zdravější jídlo (2. díl)
Chceme zdravější jídlo do školky (1. díl)
Cvičení Přírodní kosmetika
První výroba domácích tablet do myčky
Přírodní kosmetika z Biooo.cz
Zavolala jsem do Indie a bylo to (vo)ono!
Darujte radost dětem v Krabici od bot
Zavolala jsem do Indie a bylo to (vo)ono!
Robert a Lenka: Podnikejte profesionálně a zdravě
Dítě vnímám jako velký dar, autismus je ale průšvih
Takže kamna tu byla a zase budou? Jupí :)
Jak ve starém domě ušetřit energii?
A tak jsem si zavařila. Ale ne na zdravější jídlo (2. díl)
Chceme zdravější jídlo do školky (1. díl)
Zahrada v lednu aneb mentální příprava na první sezónu